Jordánsko: skalní město Petra

Vítejte v Petře!

Ráno jsme byli odvezeni džípem a už rychle do skalního města Petra, kde strávíme poprvé od Jeruzaléma dva dny na jednom místě, takže si můžeme i vyprat. První den jsme chodili pouze po hlavní stezce, což nás nijak nenadchlo, protože jsme očekávali vše trochu víc velkolepé. Druhý den jsme ale pochopili, že k ocenění velkoleposti je třeba vystoupat na místo zvané High Place of Sacrifice, odkud lze všechno vidět lépe. Tam se nám tak líbilo, že jsme i poprvé a naposled podlehla místním prodejcům a koupila dárky. 

Vcelku lze Petru doporučit, ale celkový dojem kazí naprosto vlezlí obchodníci, kteří překračují hranice vlezlosti asi dvěstěkrát. Být bílý turista znamená čelit konstantnímu tlaku dotazů, jestli nechceme poníka, pohledy, naušnice, vše za good price a half price today. Velice rádi se ptají odkaď jsme, jak se jmenujeme a Vítejte v Jordánsku. Upřímnost za tím ale nehledat. Jako jediný, kdo se nás nesnažil okrádat, naopak nám nabídl servis jak Brno, byl vlastník hostelu, kde jsme byli. Těžko říct, jestli to bylo proto, že jsme byli jediní v hostelu nebo protože to Brno fakt znal a vítal nás česky. K snídani jsme zase dostali mazací sýry s pitou, takže to nebylo jen provizorium na poušti, ale normálka.

King's Highway mezi Petrou a Ammánem.

Pozítří jsme vyjeli po King's Highway do hlavního města Ammánu. Po cestě jsme viděli křižácký hrad a křesťanský kostel s mozaikami. Obojí byly jediné atrakce po cestě a tak to začínala být dost nuda. Navíc v jedné z uliček mě přes zadek pláclo dítě a ještě se smálo tomu, když za to dostal facku....zdejší děcka asi prostě nemají dost podnětů. Od Petry s sebou máme Rosse, což je Australan (jak jinak, nikdo jiný po hostelech totiž skoro není) ze Sydney na svém půlročním tripu Evropa-Middle East-Sydney. Ross je silně submisivní a milý člověk, připomínající nám Simona z Kanady a po pár hodinách tréninku zase začínám jakžtakž rozumět australskému přízvuku, což se hodí, protože v šíleném Ammánu je třeba nebýt sám.