Jeruzalém

Jako fakt nevím, jak mám nastavit to panorama, aby nepřesahovalo lištu :)

Ačkoli přistáváme v Tel-Avivu, naše první pořádná návštěva směřuje do Jeruzaléma. Tel-Aviv prý není nic moc, pravděpodobně jako každé administrativně-správní město. A proč nelétají mezinárodní lety přímo do Jeruzaléma těžko říct.  

Naše očekávání byla překonána. Zaprvé jsme čekali dlouhé odbavení, nejspíš ještě víc paranoidní, než při odletu, zadruhé jsme nevěděli, jak přesně se v noci dostat do Jeruzaléma. A tak jsme si zabookovali hostel až na druhý den s vidinou toho, že prostě jednu noc spánku oželíme. Paranoidní kontrola nejenže se nekonala, ale i výdej batohů byl bleskurychlý, stejnětak nenastal problém s bankomatem. Máme štěstí, což je na začátek krásné, protože není nic horšího, když vás vaše cílová země naštve hned na začátku. Bohužel klika na začátku většinou bývá vykoupená budoucím neštěstím někde jinde. To ale zatím nevíme, a tak míříme na čerstvý teplý lednový izraelský vzduch. Venku stál pán a vyřvával "džerusalem". Minivan, takzvaný sherrut, tedy sdílené taxi, kam se vejde kolem 15ti lidí a je na Blízkém východě celkem běžné se stal odpovědí na naši otázku jak do Jeruzaléma.. Samozřejmě, když jsem chtěla prohlásit, že to je super, že zas můžeme česky nadávat, tak vedle nás promluvila slečna Češka, že snad radši ne. Přejezd byl snad méně než hodinu (dobré silnice), ale skoro stejnou dobu trvalo rozvážení všech pasažérů přímo před jejich dům. Nám se to výborně hodilo, protože jsme se tak dostali na místa, kam bychom se asi sami jen tak neodvážili. Ano, i tady taková jsou a nejsou to ta palestinská.

V židovských ortodoxních čtvrtích na okraji Jeruzaléma se žije skoro stejně, jako před sty léty, alespoň co se rodinného života týče. Mají striktně předepsaný oblek černé barvy pro muže a nevýrazné pro ženy. Nic jako barvy se netoleruje a proto jsem měla štěstí, že jsme byli v autě, protože za svítivě červené kalhoty by do mě asi vletěl planoucí šíp. V jedné ulici jsme dokonce zahlédli hořící převrácené auto a střepy, asi pozůstatek pouliční demonstrace kdovíkoho proti kdovíkomu. Vidět demonstraci - checked. 

Sherrut nás zavedl přímo před hostel Abraham Hostel Jerusalem, kde nás naštěstí ubytovali i o 12 hodin dříve. Hostel, který se stal asi naším nejdelším ubytováním se jinak moc povedl a patří zatím asi k nejlepším, kde jsem kdy byla.

Ráno po snídani jsme si mohli vybrat ze škály aktivit, přičemž jsme zvolili Starý Jeruzalém. Jelikož hostel je na Davidka Square, tedy asi 10 minut od Jaffa Gate, tedy brány do starého Jeruzaléma, nebyl to problém. Průvodkyně nás dovedla přímo před bránu a tam nás předala dalším průvodcům, kteří nabízeli buď kratší dvouhodinovou verzi prohlídky za dobrovolný příspěvek nebo čtyřhodinovou tůru se vstupy. Byli jsme oba docela zmožení, a tak nám 2 hodiny šlapání přišly dostatečné. 

Starý Jeruzalém sestává ze 4 čtvrtí: arménské, křesťanské, muslimské a židovské. Arménská je tak tajemná, že se do ní jako ne-Armén nedostanete. Drží si stále svoji identitu a žije v ní jen okolo 500 lidí. Jediný arménský zážitek pro nás byla večeře za cenu větší než-li velkou. Muslimská čtvrť je největší i nejlidnatější s dvaceti tisíci lidmi a leží v ní Temple Mount se zlatou kopulí, jedno z nejsvatějších míst pro muslimy, kam jsme se bohužel kvůli jejich svátkům nedostali. Stejné místo, kde je vystavěn Temple Mount je místo, kde byl již dvakrát vystavěn a dvakrát zbořen Chrám, který byl posvátný pro Židy. Jediné, co z něj zbylo je slavná Zeď nářků, kde se modlí a v pátek večer, při začátku šabatu i tancují.

V křesťanské čtvrti leží kostel Vzkříšení, na místě, kde měl být ukřižován Ježíš. Je to jedno z nejsvatějších míst pro křesťany a proto jsou všude fronty lidí. Na toto místo vede křížová cesta, s vyznačenými body, kde co Ježíš udělal nebo neudělal. Nutno podotknout, že stanoviště šest se svatou Veronikou není skoro vůbec označené a vůbec nechápu, jak si to mohli dovolit :). 

Další den jsme se vydali do Muzea David Tower (která je ve skutečnosti Herod Tower, jak jeruzalémské) a na Olivovou horu. Upřímně se v historii tohoto místa příliš nevyznám, ale když to shrnu, tak: vytyčte si bod a křesťan, muslim a Žid vám k tomuto bodu pravděpodobně řekne něco jiného. Jelikož nejsem křesťan, muslim ani Žid, tak mě to nechávalo chladnou, jen lehce zmatenou, což je ale stav, který se neliší od stavu normálního. Jestliže si tedy dovolím Jeruzalém "shrnout", bude to asi něco ve smysli paralelního města, kde se historie píše v myslí jednotlivců i národů zcela jinak a snad to dělá Jeruzalém Jeruzalémem. 

No a potom, co jsme tedy do místních tajů nepronikli se ubíráme směrem na jih.