čtvrtek 29. září 2011

Jihozápad USA: Nevada, Arizona, Utah

Den 6. 

NEVADA

Výjezdem v Death Valley překračujeme hranice Kalifornie a jsme ve státu pouště, hazardu a UFOnů. Oblast 51 leží pouhých 80 mil severně od nás. My však máme jiné plány, a to plány v záři neonů. 

Las Vegas night

Myslím, že rozepisovat se na téma Las Vegas je ztrátou času. What happens in Vegas, stays in Vegas a Hangover mluví za vše. Las Vegas je světoznámé, Las Vegas je milované, Las Vegas je nenáviděné. My jsme se sice nezničili do bezvědomí, nepořídili si slavnou chlastací nádobu ani se nesezdali, avšak zjistili jsme, že na rozdíl od filmů se do automatů ve skutečnosti nehází čtvrťák!!! Já jsem ztratila mých vyčleněných 8$ během dvou minut, ale Pavel s Marti sázkovým umem vydělali 45$. Velkým zklamáním bylo zavření všech, ale opravdu všech jídelních míst včetně těch 24hodinových (?). Moje pořekadlo, že v McDonaldu se najím až budu opravdu hladovět anebo budu někde v poušti, kde nic jinýho nebude se tak naplnilo doslova. Mno, what happens in Vegas, stays in Vegas, říkám si :P.

PS: za všechno mluví fakt, že když jsme se ve 4 ráno vraceli na hotel, místní (ano, bydlí tady i normální lidi) pán zrovna venčil...fretku.

Fretka v Las Vegas.

Den 7. 

Spali jsme asi do poledne  - Super 8 ve Vegas má jako jediné středisko check out ve 12, což se hodilo. Následky včerejšího ponocování jsou znát a jediné, co za tento den stihneme jest Hoover Dam neboli Hooverova přehrada. Pan Hoover byl americký prezident, kterýžto zadal tento projekt k překlenutí krize nezaměstnanosti, která tehdy sužovala slavný národ. Jak se stavba povedla, posoudit lze nejlépe z videa:


Projíždějíc přehradou vstoupili jsme do Arizony. Právě mezi dvěma zdymadly leží hranice obou států, jiné časové pásmo a červený typ pouští. 


Den 8.

ARIZONA
Grand Canyon

Dovolím si krátké vzpomenutí z minulého roku:

Asi 40 stupňů. South Rim 2010.

O rok později a druhý okraj kaňonu:

Vpravo nad vrcholkem duha. North Rim 2011. 
Jak vidno, bylo trochu stormy a vlastně jsme před Armagedonem ženoucím se na GC docela utíkali. Já jsem měla to štěstí, že jsem zahládla blesk, který sjel až na dno kaňonu. No řekněte, zažít bouřku v GC, kdo z vás to má, pánové? Zase jsme potkali Čechy a to hned třikrát. Kořeni. Ať si říká kdo chce co chce, na český a slovenský materiál nedám dopustit :P. A tak jsme s Marťou otřely sliny a věnovali se radši filmu promítanému v zákaznickém centru. Víte, že se dá GC projet na raftu? (že by příští léto..muhahaaaa :-D)

 Aby těch přírodních krás nebylo málo, na rozloučenou nám na kaňón posvítila duha. Kýč jak sviň.

Duha tam moc vidět není, ale jsem tam já :P. 

Den 9.

UTAH

Velmi blízko Grand Canyonu nicméně již v Utahu leží Zion. Ne ten biblický, ani matrixovský, ale Zion NP. Letos nebyl stihnut, ale z minulého roku ho vřele doporučuji, stojí to za to. A jistá podoba s matrixovským Zionem tak taky je. 

Arches: máme rádi oblouky

A opět nás honila bouřka a my opět museli s Bublikem ujíždět. 





                                                       

Den 10.

Salt Lake City: Mormoni a Olympiáda

A konečně hlavní město státu Utah, proslulé Salt Lake City - dějiště olympijských her a světové centrum mormonské víry. Historie Utahu je s náboženstvím silně provázaná, jedno bez druhého by pravděpodobně neexistovalo v současné podobě. Utah je výsledkem náboženské nesnášenlivosti a klasickým případem hledání země zaslíbené. Zakladatel Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (jinak známí jako Mormoni) Joseph Smith měl ve 14ti letech zjevení, kdy promlouval s Ježíšem Kristem a andělem Mormonem. Na základě těchto zjevení založil novou církev, která však ve státě New York nebyla přijata a tak se příznivci církve postupně stěhovali na východ. Po zavraždění Smithe v Ohiu se komunita rozhodla následovat takzvanou Oregonskou stezku vedoucí na západní pobřeží do státu Washington. Po přechodu Skalistých hor však odbočila na jih až se usadila v údolí mezi Velkým Solným jezerem a horami. Cesta, která si vyžádala tisíce obětí je známá jako Mormon Trail a je zároveň největší známou migrací v Severní Americe (až 100 000 lidí oproti kalifornské zlaté horečce). Více o cestě Mormona lze shlédnout ve filmu Legacy nebo mnohem lepším Joseph Smith: The Prophet of the Restoration plně dostupném na youtube.

Hlavní náměstí Salt Lake City lze vidět zcela na konci druhého filmu. Temple Square je přístupný pouze mormonům. Před chrámem jsme potkali asi patery svatební páry. Trochu zvláštní bylo, že vždy pouze pár a fotograf a nikde nikdo jiný, takže nevíme, jestli to bylo po svatbě nebo před nebo co to vlastně bylo, každopádně byly všude takže to vypadalo skoro jako přehlídka. Na evropský vkus měly nevěsty trochu staromódní šaty i boty, ale vykompenzovaly to zjevem. Fakt hezký holky, ani bych neřekla, že jsem v USA :P, nevím, kde se tam vzaly. Mormoni mají mnoho anglických předků, ale slečny vypadaly uplně jinak než Angličanky. Jak konstatuje průvodce po Salt Lake City, sestry misionářky jsou ostatně také moc pěkné.


Temple Square

Druhá strana Temple Square s nejvyšší budovou města.


Na chvíli jsme se zastavili u Kapitolu státu Utah. Na druhé fotce výhled na město s panoramatem hor.


Státní kapitol.



Výhled od státního kapitolu. 


Město je ale jinak nuda. Působilo tak nějak mrtvě. Kromě svatebčanů na náměstí jsme měli dojem, že všichni mladí ve státě vymřeli, a že za každého zemřelého vystavěli kostel. Mormoni také nesmí pít kávu, čaj ani alkohol a ženy nesmí nosit kratší sukně nežli nad kolena, takže hospody ani kluby jsme taktéž nepotkali.

Po krátké zastávce v knihovně jsme státu Utah dali sbohem u Velkého Solného jezera.  


Salt Lake NP. 

Miliony much jsou jediné organismy žijící v jezeře...
...takže je bezpečné se v něm koupat. 

Na žlutých plážích se pasou bizoni.
                                                          

 A trochu superkýče na závěr:  










Žádné komentáře:

Okomentovat

Neváhejte, ocením každý komentář :)