Homestay family

Má v pořadí již druhá hostitelská rodina je poněkud rozsáhlejší než ta první. Její hlavou jsou Chris(tene) a Steve White. O věku se nemluví. Mají pět dětí a to pět synů. Všichni jsou již ženatí a čtyři z nich mají dvě a více dětí. Aby toho nebylo málo, tak mají více či méně co rok dva mezinárodní studenty, prý protože je to baví. Chris pracuje jako sestřička v domě pro staré a Steve je řidič autobusu, takže mě vozí po městě. Má host sestra se jmenuje Marina, je z Japonska a když dorazila, neuměla ani slovo anglicky.

Protože jsem historický první a pravděpodobně poslední ne-asiat (předchozí ne-asiat byl ze Saud a byl vyexpedován z důvodů své drogové závislosti), jsem předmětem velkého zkoumání a očekávání. Taky jsem teprve druhá/třetí dívka v domácnosti, protože všechni předchozí homestay byli chlapci. To je dobrá výchozí pozice, protože mantinely kulturních a genderových odlišností jsou nastaveny velmi široce a vklidu se do nich vejdu. Nejím rukama, nemlaskám s neskrám když jím... Jediné pohoršení jsem vzbudila když jsem vyjídala lžičku marmeládou a tu olízlou lžičku zanořila zpět do sklenice, ze které jí všichni ostatní...to se tady nesmí, protože člověk rozšiřuje svoje viry, a to je nepřípustné.  Já jsem tradičně fascinována jejich vnímáním "malých" a "velkých" věcí jako domy a auta. Opět se tu pere obden. Asi zase ty viry....

Dále domácnost čítá dva psy.: Tonka a Button - on a ona. Tonka je velkej a tlustej, ale protože je taky starej, má na to právo. Je to boss a nenechá chudák Button ani pořádně nažrat. Button je z útulku a tak je trochu plachá. Oba jsou to ale herci, takže když jim odjedou páníčci, tak upadají do depresí, a potom se s nima naoko nebaví. Jsou rozežraní a na gauči mají své vyhrazené místečko, kde sledují televizi, a to i když nikdo není doma, protože na energii a recyklaci se tu nehraje. 

Před domem máme malou terásku, kam rodiče chodí kouřit a v létě se tam ještě dalo učit. Za domem je minizahrada,nebo spíše miniplocha, protože je tam jen jeden strom a občas se tam vyskytnou srnky. 

Dům je veliký (podle mě), ale rodiče žijí jen v obýváku, ložnici a kuchyni. Já mám pokoj v horním patře (ano!!!) a Marina ve sklepě. Vedle jejího pokoje je ale playing area s televizí a regály filmů.

Naše ulice - dům vpravo vzadu je náš. 

Chris v kuchyňi. 

Obývák,

Playing area. 

Můj pokoj, 

Kemping

Hned první víkend po mém příjezdu nás vzali na kemping, protože se schylovalo k posledními teplému víkendu. Jeli jsme do hor k blízkému jezeru pod vrcholem Mt. Fishermen.

Na návštěvu přijela rodina nejstaršího syna Toma. Protože každá rodina v Cranbrooku vlastní RV kemping vůz, bylo u jezera docela plno. Toma velmi baví rýpat do lidí a protože Marina moc nereagovala, tak jsem to schytala já. Takže jsem z Ruska. A mám ráda vodka wodka, ale jsem překřtěna na Whitová. :P

Hned v pátek odpoledne jsme rozbili tábořiště, přebrodili ledové jezero a večer začla pravá kanadká tábornická zábava, což znamená žrádlo. A zase žrádlo. První večer jsme měli na ohni udělané hotdogy (fakt že jo), další den k obědu hamburgery (vopravdu) a snídaně sestávaly z "lumberjack menu" - slanina, vajíčka, toasty. Vrcholem pak byly mashmallow opékané nad ohněm: mezi dvěma plátky sušenky. Takovej marshmallow hamburger. To se mi bohužel nepodařilo vyfotit a navíc mi to hrozně nechutnalo, ale jim jo,

V čase mezi jídly jsme hráli hry (aby se neřeklo, že jenom žerem). Extra oblíbené jsou tady deskové hry na všechny způsoby, nejlépe strategické nebo dobývací. Mým favoritem je pak BOP IT, což je vysoce komplikované plastikové udělátko, které řve buď bop it, pull it, twist it, shout it, tedy jestli musíte stisknout tlačítko, táhnout kličku, otočit kličku nebo zařvat. Jinak jsme pařili karty, pili, a dokonce tancovali nějakej tradiční kanadskej dvojtaneček. 



Bop it.

Poslední částí výletu se stalo malování na kameny, obstarané mladší a ženskou částí rodiny. Já jsem nevěděla, co moc kreslit, tak jsem pomalovala šišku. 



  

V neděli odpoledne jsme se odebrali domů a moje léto tak bylo oficiálně u konce.