Severoamerická Odyssea

Po téměř 6ti měsících pracovního úsilí a odříkání lze slavnostně oznámit, že si zasloužím zrealizovat svůj sen, tedy cestu Severní Amerikou. A to celou, ne jen po částech. Po těch 6ti měsících plánování lze také konstatovat, že žádná z mých cest nebyla nikdy promyšlenější. Díky google mapám znám tuhle zemi lépe, než kdejaký český kout. A nutno říct, že lépe než polovina zdejších.

Po pečlivém uvážení dostupných dopravních prostředků bylo rozhodnuto, že nejpraktičtěji bude cestovat autem. A ne ledajakým, nýbrž rovnou minivanem. Ten k našim účelům plně poslouží. V případě potřeby převeze až 7 osob, přičemž ale zadní sedadla jsou odinstalovatelná. Je prostorný, takže uveze i příslušenství svých pasažérů. Je úsporný. Je dostupný. Je prostě sexy.

Na takhle dlouhou cestu se nevyplatí auto půjčovat. K tomu, na některá místa jako je např.: Aljaška půjčovny nerady půjčují a když, tak si nasazují větší ceny, protože auto se může více opotřebovat. Starší spolehlivý minivan pro delší cesty se dá sehnat od 1500-3000 dolarů, což je cena, za kterou se obvykle auta půjčují na cca měsíc. Tedy, pro delší cesty je vskutku výhodnější auto prostě koupit, i když je zde samozřejmě riziko, že se s ním něco stane a opravy jsou potom na vlastní náklady.

Seznamte se: Pontiac Montana, ročník 2002. Nalezeno na Kijiji portálu, oblast Kootenay, pár kilometrů za Cranbrookem. Jeho technická kontrola a poradenství od Dava mě stálo dvě čokolády a zatím se vyplatily, protože auto šlape, což je nejdůležitější. Bohužel Dave neodhalil nefukční klimatizaci, takže do ní se ještě bude muset investovat. Nedají se otevřít pravé zadní dveře a nefunguje kontrolka na benzín, takže se musí odpočítávat. Kdyby v Cranbrooku byl nějaký pořádný bazar, asi příště kupuju tam.

Na cestu je třeba se pořádně vybavit. Do auta jsme pořídili plastovou bednu, ve které se vezou plechovky a jiné suché potraviny. Vedle je cooler, do kterého se jednou za pár dní koupí led na rychle se kazící se jídlo. Mezi řidičem a spolujezdcem je malá přihrádka na časopisy, informační letáky, průvodce, mapy, foťáky, kameru, peníze, krém, kapesníčky.... Další vychytávkou je udělátko na nabíjení elektroniky v autě. Má výstupy jak na zásuvku tak na USB, bohužel nekooperuje s prodlužovačkou. Seznam vybavení zakončuje dvouploténkový vařič, sada nádobí a plynové bomby. Vše nakoupeno v Canadian Tire - ten se nachází zhruba v každém větším městě a najde se v něm všechno, co se týče aut a národní kanadského sportu kempingu. 

Na Aljašku pojedeme maximálně 4, a tak jsme vyndali zadní řadu sedadel. Jídlo zabírá polovinu prostoru, krosny jsou poloprázdné a tak nemusíme pokaždé balit ani stan, ani spacáky. Jsme tedy zhruba vybaveni a je čas vydat se na cestu...